Při psaní románu nazvaného U severní zdi se spisovatelka pokoušela nevynášet soudy. Jedná se o prózu o lidech, jejich neštěstí a zlu, shrnuje. “Nechtěla jsem psát proti komunismu, jelikož mi bylo deset let, když skončil, a jsem asi ta poslední, která by měla vynášet nějaké moudré soudy,” říká dvaačtyřicetiletá rodačka z jihočeských Prachatic. “Příběh je o tom, co udělá obyčejný člověk obyčejnému člověku, když je veden nějakou manipulací, a je úplně jedno, jaký je to -ismus. Předtím to bylo náboženství, pak politické systémy a je to stále stejné,” dodává.
Při rešerších se Klabouchová dostala k motákům a dopisům, které vězeňkyně posílaly domů. Díky tomu zjistila, že některé prošly vězením i v době nacismu. “Byly to stejné problémy, které zažívaly, a stejné hodnoty, za něž bojovaly. Takže během pouhých deseti let se změnil systém, a přesto to lidi semlelo,” podotýká.
Hlavní postavou U severní zdi je člověk poznamenaný jizvami minulosti. Nikdy nedokázal odpustit zločin, jenž ho připravil o rodinu.
Autorka v tomto ohledu připomíná, že mnohé oběti komunistického a nacistického režimu se po roce 1989 nedočkaly satisfakce. “Podařilo se mi mluvit s mužem, který má na Ďáblickém hřbitově pravděpodobně pohřbeného bratra, jenž zemřel při neasistovaném porodu ve věznici na Pankráci, a byl velmi zklamaný. Představoval si, že přijde nějaká spravedlnost a tresty, toho se však nedočkal. Některé ženy zase i po sametové revoluci žily ve stále nuzných podmínkách, třeba i proto, že léta strávená ve vězení se jim nezapočítala do důchodu, takže ta hořkost v nich zůstala,” líčí spisovatelka.
Klabouchová vystudovala mediální vztahy a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně, pracovala jako novinářka v regionálních denících vydavatelství Vltava Labe Press, později z dlouhodobých pracovních pobytů v Itálii, Nizozemsku či USA přispívala do časopisu Glanc. Píše také v italštině. Za bestseller Prameny Vltavy loni obdržela čestné uznání na Cenách Jiřího Marka pro nejlepší české detektivky.
Mimo literaturu se od roku 2004 věnuje hudbě. Zastupovala rockové skupiny Hollywood Vampires, S.E.X. Department a Rock N Roll Army při turné po Evropě, USA a Japonsku, podílela se na produkci alb. “Psaní je povolání, které mohu dělat i ze severního pólu, takže zatímco oni hrají, já píšu,” dodává Petra Klabouchová. Její novinku vydá brněnský Host.
U severní zdi je jedním z deseti titulů, které se objeví 23. března u příležitosti Velkého knižního čtvrtka, tedy prodejní akce organizované sítí knihkupectví Kosmas. Tentýž den se ke čtenářům dostane třeba nový román Petry Hůlové, jedné z nejpřekládanějších českých prozaiček. Kniha nazvaná Nejvyšší karta vypráví o spisovatelce, která se na prahu padesátky ohlíží za úspěšnou kariérou angažované autorky a reflektuje svůj komplikovaný osobní život.
Bývalý český velvyslanec v USA, Velké Británii a Izraeli Michael Žantovský, jenž dnes vede Havlovu knihovnu, chystá netradičně pojaté vzpomínky nazvané S prominutím řečeno. S nadsázkou a vtipem v nich líčí zážitky ze setkání s významnými osobnostmi, od Václava Havla přes britskou královnu Alžbětu II. a skupinu Rolling Stones až po tibetského dalajlamu, uvádí nakladatel.
Publikace Putinova válka od nakladatelství Argo nabídne vyprávění válečných reportérů České televize Davida Borka, Václava Černohorského, Martina Jonáše, Michala Kubala, Davida Miřejovského, Andrease Papadopulose, Pavla Poláka, Karla Rožánka, Jakuba Szántó a Jana Šilhana, kteří se za poslední rok prostřídali na Ukrajině čelící ruské invazi. “Upřímně řečeno si přeji, aby tahle kniha neměla druhý díl,” podotýká Miřejovský.
Reflexi aktuálního dění přináší také novinka nazvaná Proč Alláh stvořil kalašnikov s podtitulem Reportérem z válek, mešit i bazarů. Její autor, reportér Pavel Novotný, zavede čtenáře do Egypta, pákistánského Péšávaru, Afghánistánu i Izraele.
Světovou literaturu v nabídce reprezentují čtyři tituly. Funny Girl od britského spisovatele Nicka Hornbyho vypráví o mládí a zralém věku, slávě, společenských vrstvách a zákulisí showbyznysu. Francouzská prozaička Maylis de Kerangalová v novince Život za život uchopuje bohatý rejstřík témat, od lidských emocí přes mravní dilemata až po nové možnosti lékařství.
Slovenský spisovatel Roman Kulich se českým čtenářům poprvé představil roku 2020 thrillerem z kysuckých vrchů Bílá paní. I jeho nejnovější román Devět křížů míchá napětí, záhad a strachu. Německá autorka Susanne Goga pak zasadila děj kriminálky Leo Berlin s podtitulem Případ pro komisaře Leo Wechslera do Berlína roku 1922, kdy po válce inflace nabírá na obrátkách a Německo je politicky rozvrácené.
Překladatelka a tlumočnice Eva Kubátová uplynulých deset let žila v historickém srdci Mexico City. Teď napsala Mexikopedii 2 aneb Abecedář mexické kultury. Ve 27 kapitolách vezme čtenáře například do městečka San Juan Chamula, kde mayští šamani diktují, jak se modlit v katolickém kostele.
